|
|
Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči
Novotná, Michaela ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Michaela Novotná Instituce: Univerzita Karlova - Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 107 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: Komunikace, senioři, demence, etika, důstojnost, ošetřovatelský personál, ošetřovatelská péče, syndrom vyhoření Bakalářská práce se věnuje komunikaci ošetřovatelského personálu se seniory s demencí v ošetřovatelské péči. Zabývá se komunikací s ohledem na lidskou důstojnost, dále se věnuje prevenci syndromu vyhoření. Základ bakalářské práce tvoří kvantitativní výzkum způsobu komunikace ošetřovatelského personálu se seniory se syndromem demence a zjišťování metod odreagování personálu od práce. Zkoumaným personálem jsou pracovníci poskytující přímou ošetřovatelskou péči v nemocnicích a domovech pro seniory v celkem 11 zařízeních (4 nemocnicích a 7 domovech pro seniory) v Královéhradeckém kraji.
|
|
|
Umírání ve zdravotnickém zařízení pohledem ošetřovatelského personálu
VÁCHOVÁ, Agáta
Bakalářská práce se zabývá umíráním ve zdravotnickém zařízení pohledem ošetřovatelského personálu. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část práce obsahuje základní informace a pojmy týkající se umírání a smrti, vliv umírání na ošetřovatelský personál a specifika ošetřovatelské péče o umírající pacienty. Hlavním cílem bylo zjistit jakou podporu získává ošetřovatelský personál od managementu a jak ošetřovatelský personál zajišťuje potřeby umírajícímu pacientovi. Pro dosažení těchto cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením formou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval dvacet jedna otázek. Výzkumný soubor byl tvořen praktickými a všeobecnými sestrami na vybraných nemocničních odděleních. Získané informace byly následně zpracovány formou otevřeného kódování a poté kategorizovány do sedmi kategorií. Z výsledků je zjevné, že psychologická podpora od managementu je ošetřovatelskému personálu poskytována zejména staniční či vrchní sestrou. V případě psychické potřeby se ošetřovatelský personál odkazuje spíše na rodinu a přátele. Velká část informantů se ztotožnila se syndromem vyhoření, který může být důsledkem nedostatečné psychologické podpory od managementu, jež by mohla být poskytována například formou seminářů či návštěvou psychologa. Z druhého cíle vyplynulo, že pro zajištění biologických potřeb je zásadní tlumení bolesti, hygienická péče přizpůsobena zdravotnímu stavu pacienta a podávání stravy dle přání pacienta. Pro zajištění psychických potřeb je důležitá podpora od personálu, která kvůli nedostatku času a personálu bývá opomíjena. Sociální potřeby zajišťuje především rodina umírajícího pacienta formou návštěv nebo nemocniční kaplan. Nejčastěji vyskytující se překážkou je uzpůsobení pokojů pacientů, které není vhodné pro zajištění soukromí umírajícího pacienta a jeho rodiny. Výsledky výzkumu práce byly použity k vytvoření podkladu semináře pro sestry.
|
|
|
Spolupráce ošetřujícího personálu se stomickou sestrou
HÁLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na spolupráci stomických sester se všeobecnými sestrami, na jejich postupy při edukaci stomiků a na ošetřovatelské problémy související se stomií. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část obsahuje charakteristiku stomické sestry, stomie, její indikace, komplikace a správnou péči o ni. Dále je zde definována spolupráce zdravotnického personálu a edukace stomiků. Výzkumná část je zaměřena na spolupráci mezi stomickými a všeobecnými sestrami, na edukaci stomiků a na nejčastěji vzniklé ošetřovatelské problémy v rámci stomie. Pro výzkumnou část byly stanoveny dva cíle, ve znění: Zmapovat spolupráci ošetřovatelského personálu se stomickou sestrou. Zmapovat nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými přicházejí stomické sestry do styku při edukaci sester. Tato část byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s dvěma výzkumnými soubory. První byl složen ze tří stomickcý sester a druhý ze čtyř všeobecných sester. Po dosažení teoretické saturace byly informace zpracovány formou otevřeného kódování a následně kategorizovány do sedmi kategorií. Z výsledků vyplývá, že stomické sestry a všeobecné sestry spolupracují v rámci péče o stomiky velmi často. Nejčastěji jde o odbornou pomoc při vzniku komplikací, dodání stomických pomůcek nebo edukaci pacienta. V rámci druhého cíle bylo zjištěno, že nejčastějším problémem při edukaci sester je špatné vystřihávání otvorů na stomických sáčcích a následný vznik komplikací. Dále bylo také zjištěno, že se stomické sestry snaží personál edukovat podle svých ošetřovatelských postupů, aby docházelo k co nekvalitnější edukaci pacientů. Z práce byl vytvořen informační materiál pro sestry a studenty ošetřovatelských oborů.
|
|
|
Faktory ovlivňující fluktuaci sester v ČR
Sedešova, Julie ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Nedostatek sester je celosvětovým problémem s multifaktoriální povahou, na němž se ve velké míře podílejí demografické změny světové populace. Do budoucna lze předpokládat prohlubující se nerovnováhu v nabídce a poptávce sesterského personálu a dle odhadu WHO (2015) dosáhne v roce 2030 deficit sester a porodních asistentek 7,6 milionu. K nedostatku sester ve značné míře přispívá jejich fluktuace, která je ovlivněna množstvím vzájemně souvisejících faktorů a má negativní dopad na kvalitu a bezpečnost péče, na ekonomiku, zdravotnické systémy a samotné sestry. Prvním krokem při řešení této problematiky je zkoumání příčin institucionální i profesní fluktuace sester a následně vytváření stabilizačních opatření. Cíl: Identifikovat, charakterizovat a analyzovat faktory, které ovlivnily rozhodnutí změnit stávající pracovní pozici u všeobecných sester s více než dvouletou praxí. Metodologie: Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím individuálních semistrukturovaných rozhovorů, metodologicky byl zvolen fenomenologický přístup a metoda účelového výběru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 všeobecných sester z pražských nemocnic ve věku od 30 do 52 let. Sběr dat byl ukončen dosažením teoretické saturace. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou...
|
|
|
Stanovení míry ošetřovatelské zátěže a optimálního počtu ošetřovatelského personálu na vybraných standardních odděleních nemocniční lůžkové péče
STACHOVÁ, Klára
Současný stav: Vzdělaná a kvalifikovaná sestra může plně vykonávat svoji práci, poskytnout a uspokojit klientovi bio-psycho-socio-spirituální potřeby, pouze v případě, pokud jsou pro ni vytvořeny optimální pracovní podmínky, tedy zajištěn optimální počet ošetřovatelského personálu. Cílem studie bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Chirurgickém oddělení vybrané nemocnice kraje Vysočina, a to prostřednictvím standardizované metodiky Pochylé a Pochylého (1999 a 2008). Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizován kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumu probíhala technikou hloubkových rozhovorů se sestrami Chirurgického oddělení standardního typu vybrané nemocnice kraje Vysočina. V druhé fázi výzkumu bylo vybráno 26 speciálních ošetřovatelských výkonů, které byly rozděleny do čtyř tematických oblastí. Celkem bylo provedeno 520 náměrů a byly stanoveny průměrné doby pro speciální ošetřovatelské výkony. V třetí fázi výzkumného šetření byly stanoveny průměrné hodnoty ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení za 12 hodin. Denní snímky výkonů byly prováděny během 14 dnů (pondělí-neděle). V poslední fázi výzkumu byly stanoveny optimální počty ošetřovatelského personálu na vybraném Chirurgickém oddělení a jejich kvalifikační zastoupení. Výsledky: Provedením a zpracováním výzkumného šetření byla zodpovězena výzkumná otázka i všechny tři hypotézy. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že existují statisticky významné rozdíly v průměrné hodnotě základní i speciální ošetřovatelské péče. V první týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 21 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3585 minut, z toho bylo 1027 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1718 minut na speciální ošetřovatelské výkony. V druhém týdnu měření bylo na oddělení průměrně hospitalizováno 24 pacientů. Průměrná celková doba ošetřovatelské péče u tohoto počtu pacientů za 12 hodin činila 3647 minut, z toho 1036 minut na základní ošetřovatelskou péči a 1675 minut na speciální ošetřovatelské výkony. Statistiky významné rozdíly potvrdily i v průměrných dobách speciálních ošetřovatelských výkonů. Nejdelší průměrná doba byla naměřena u výkonů příjem, propuštění, přeložení pacienta, úmrtí 14,31 min. a nejkratší u výkonu aplikace léku do tělních dutin 0,5 min. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že na námi zvoleném pracovišti je počet pracovníků na 12 hodinovou směnu optimální. Doporučený počet pracovníku na denní směnu je 5, skutečný 5,4. Závěry a využití pro praxi: Výstupem této práce je doporučení pro management ošetřovatelské péče týkající se problematiky získávání a udržení optimálního počtu ošetřovatelského personálu.
|
|
|
Relationship of emotional attachment and empathy to burnout syndrome at nursing staff
Glombíková, Nikola ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá vzťahom citovej väzby, empatie a syndrómu vyhorenia u zdravotníckeho personálu. A zároveň sa zaoberá vzťahmi medzi nimi navzájom. Práca je tvorená z dvoch častí. Prvá časť je teoretická, v nej je charakterizovaný syndróm vyhorenia, empatia a citová väzba. Druhá časť je venovaná empirickému výskumu. Ten zahŕňa výsledky z dotazníkov, ktoré boli vyplnené zdravotníckym personálom. V prvom z dotazníkov sa skúma syndróm vyhorenia pomocou Copenhagen Burnout Inventory (CBI) u zdravotníckeho personálu. V ďalšom dotazníku Interpersonal Reactivity Index (IRI) sa skúma empatia a v Experiences in Close Relationships- Relationship Structures (ECR-RS) ide o skúmanie vyhýbavosti a úzkostnosti vo vzťahu ku partnerovi/partnerke, kamarátovi/kamarátke a rodičom, matke a otcovi. Obsahom dotazníkového šetrenia je neodmysliteľne anamnestický dotazník a informovaný súhlas. Anamnestický dotazník slúži pre spracovanie demografických údajov. Všetky výsledky z empirického výskumu sú zahrnuté v tabuľkách a grafoch. Kompletne zhrnutie je v diskusii a závere bakalárskej práce.
|
|
|
Problematické aspekty znalostí a dovedností pro paliativní péči v domovech pro seniory
Šefčíková, Simona ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu paliativní péče v ošetřovatelství, konkrétně v Domovech pro seniory. Teoretická část se zabývá základními tématy paliativní péče o seniory, definuje paliativní péči a její organizační formy, zabývá se základními principy paliativní péče, tématy gerontologického ošetřovatelství. Pozornost je též věnována kompetencím ošetřovatelského týmu pro výkon paliativní péče u gerontologických pacientů. Výzkumná část se zabývá zjišťováním úrovně dovedností pracovníků pro oblast paliativní péče, a následně definuje formy pomoci zdravotníkům v tom, jak přistupovat k umírajícím, a jak se vyrovnávat se smrtí klientů.
|
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
|
Vnímání pracovní motivace středním zdravotnickým personálem
Červenková, Kristýna ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pupková, Ivana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat motivátory a demotivátory ovlivňující spokojenost středního zdravotnického personálu v Nemocnice a.s. v Českých Budějovicích. V teoretické části se budu zabývat problematikou motivace obecně, tzn. jaké jsou známé a využívané teorie. Dále představím samotné povolání zdravotní sestry a jeho vývoj. Nastíním způsob odměňování a systém celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě se zmíním o syndromu vyhoření. V praktické části vyhodnotím výsledky průzkumu, který se týkal motivace. Zaměřím se tedy zejména na to, co považují zdravotní sestry za motivující a naopak, co je demotivuje, budu porovnávat různé proměnné, zjišťovat mezi nimi závislosti a následně potvrdím či vyvrátím mnou stanovené hypotézy. V diskuzi zhodnotím získané výsledky a pokusím se navrhnout i možná řešení s ohledem na zjištěné skutečnosti.
|
|
|
Úloha dětské sestry a porodní asistentky při laboratorním screeningu u novorozenců
CHVÁTALOVÁ, Lenka
Novorozenecký laboratorní screening je aktivní a celoplošné vyhledávání chorob v jejich časném, preklinickém stádiu. Je založen na analýze suché kapky krve na filtračním papírku. Krev se odebírá za určitých podmínek všem novorozencům narozeným na území ČR. Tento výkon je v kompetenci porodních asistentek a dětských sester, které zodpovídají za správnost odběru. V roce 2009 došlo ke změnám v počtu vyšetřovaných nemocí z devíti na třináct. Nyní se pro odběr používají dvojité, samopropisovací kartičky a veškeré údaje o novorozenci a okolnostech odběru se zaznamenávají na tuto dvojitou kartičku, se samoprůpisem demografických dat. Úlohou porodní asistentky a dětské sestry je edukace matky, která by měla být přítomna u odběru. V teoretické části se autorka zabývala historií novorozeneckého screeningu, charakteristikou novorozeneckého screeningu a jeho principy, vyšetřovanými chorobami, přípravou, postupem a péči po výkonu. Praktická část je zpracována kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné řešení byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníků. Cílem 1 toho výzkumného šetření bylo zmapovat znalost dětské sestry/ porodní asistentky v laboratorním screeningu u novorozenců. Cíl 1 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena hypotéza: Dětské sestry a porodní asistentky znají zásady laboratorního screeningu. Hypotéza byla potvrzena. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Cílem 2 bylo zmapovat překážky v laboratorním screeningu u novorozenců z pohledu dětské sestry a porodní asistentky. Cíl 2 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaké překážky jsou v odběru laboratorního screeningu u novorozenců? Výzkumná otázka byla zodpovězena. Nejčastějšími překážkami jsou špatně tekoucí krev, nutnost více vpichů, předepsaná jedna kapka krve nestačí. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací a studijní materiál pro studentky porodní asistence. Výsledky výzkumu mohou být využity v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě.
|
host ::
RSS.